Osobní bezpečí | Nutná obrana a krajní nouze | PČR

Většina z nás již někdy slyšela slovní spojení nutná obrana nebo krajní nouze. Jednoduše lze říci, že pokud někdo ohrožuje náš život, máme právo se bránit, i útočníka zranit, aniž by nám hrozil právní postih. Obrana však musí být přiměřena útoku.

Aby se jednalo o nutnou obranu nebo krajní nouzi, musí být splněny zákonem stanovené podmínky. Proto jsou součástí trestního zákoníku také okolnosti vylučující protiprávnost, kam tyto dva pojmy patří.

K pochopení problematiky je třeba znát pár právních pojmů:

Zájmy chráněné trestním zákonem – Jedná se například o život, zdraví, majetek, osobní svobodu, domovní svobodu a další.

Trestný čin – Je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky v takovém zákoně.

Protiprávnost – Je jedním ze znaků trestného činu. Jedná se o rozpor s právní normou, resp. s celým právním řádem. Je to tedy jednání, které je v rozporu se zákonem.

Okolnosti vylučující protiprávnost najdeme v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb. – HLAVA III). Jedná se o již výše zmiňovanou krajní nouzi, nutnou obranu, svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávnění použití zbraně. Velice důležité v těchto případech je slovo – protiprávnost. Pokud ale jednáme například v nutné obraně nebo krajní nouzi protiprávnost zde chybí, a proto se nejedná o trestný čin a stát vylučuje trest i jinou sankci za toto jednání.

NUTNÁ OBRANA

Nutná obrana je v trestním zákoníku ukotvena v § 29

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřena způsobu útoku.

O nutnou obranu se tedy jedná tehdy, pokud útok přímo hrozí, začal nebo stále trvá.

Pokud nás někdo ohrožuje například teleskopem, následně svého jednání zanechá a my ho potom střelíme zbraní, již se nejedná o nutnou obranu, protože nás již přímo neohrožuje a útok již netrvá. Způsob útoku zahrnuje několik faktorů (osobu útočníka, způsob provedení útoku, použité prostředky, počet útočníků, místo a časová souvislost útoku a další). Abychom odvrátili útok, obrana musí být intenzivnější, ale přiměřená. V souvislosti s přiměřeností je třeba zohlednit subjektivní hledisko obránce. To znamená přihlédnout k tomu, jak se podmínky útoku jevily jemu v době útoku, a nikoli tak, jak se následně jeví osobám, které nutnou obranu posuzují.

Na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. 16/94 Sb. rozh. tr. je soud při zkoumání překročení mezí nutné obrany povinen přihlížet k rozrušení obránce vyvolaného útokem.

Člověk, který je napaden, musí během několika sekund vyhodnotit celou situaci a přiměřeně na ni reagovat. Často jedná ve velikém stresu, často neví, jaké následky svou obranou může způsobit. Rozhodovat se v takové situaci není nic jednoduchého.

Usnesení Nejvyššího soudu 4 Tz 204/2001 jímž bylo potvrzeno usnesení okresního státního zastupitelství – o zastavení trestního stíhání na obviněného L. Š. pro skutek, že L. Š. opakovaně střílel z legálně držené pistole na poškozeného T. Š a zasáhl ho do pravého kolena a lokte, a tím mu způsobil zranění, pro které byl citelně omezen v obvyklém způsobu života až na 3 měsíce. Proti tomuto podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Odůvodňoval ji tím, že celý incident vyvolal obviněný tím, že se vmísil do sporu mezi T. Š. a V. M. a barmankou, poté vyzval poškozené, aby s ním šli před budovu. Obviněný viděl, že poškozený T. Š. si s sebou bere kulečníkové tágo, z vyšetřování však vyplynulo, že mezi poškozeným a obviněným po celou dobu incidentu byla několikametrová vzdálenost, rovněž i nůž v rukou L. Š. nebyl užit ani jeho použití neměl poškozený v úmyslu. Svědkové potvrdili, že obviněný měl možnost útěku před poškozenými. Okresní státní zastupitelství dospělo k závěru, že se jednalo o nutnou obranu, jelikož obviněný nepochybně odvracel přímo hrozící útok na jeho osobu. Podle skutkových zjištění poškození obviněného pronásledovali, on před nimi ustupoval s pistolí a s varováním a ať ho nechají, že na ně vystřelí. Poškození nereagovali a pronásledovali ho s tágem a nožem. Obviněný upadl a poškození postupovali směrem k němu. Obviněný se oprávněně obával o svůj život, a proto střílel po spodní polovině těla poškozených. Navíc námitka, že obviněný mohl utéci, je irelevantní, protože jednání v nutné obraně je právem občana a je zcela na něm, zda se rozhodne pro obranu nebo pro jiné východisko).

Pokud vidíme, jak někdo na ulici napadá jinou osobu, která se nedokáže bránit, můžeme této osobě pomoci v nutné obraně. To znamená, že nemusíme být útokem sami bezprostředně zasaženi, ale útok může směřovat proti jiné osobě. I v těchto případech můžeme zakročit.

Útok má zpravidla znaky trestného činu, ale může se jednat také o přestupek nebo jiný delikt.

Obránce během obrany může vybočit z podmínek nutné obrany, dojde k tzv. exesu. Jde o to, že nebyly splněny podmínky nutné obrany, ale, ale stav byl nutné obraně blízký. Jedná se o polehčující okolnost (§ 41 písm. g) trestního zákoníku:

,,Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost.“)

Vybočení může být extenzivní, intenzivní nebo putativní:

• extenzivní – Situace, kdy obrana je moc brzká nebo se již jedná o odvetu.

• intenzivní – Jedná se o hrubý nepoměr mezi útokem a obranou. (Např. Pokud nám někdo ukradne kolo a my ho zastřelíme.)

• putativní – neboli domnělá obrana. Obránce odvrací neexistující útok. V tomto případě se obránce může dopustit maximálně nedbalostního trestného činu.

R 208/1941 nejde o nutnou obranu v případě, kdy obžalovaný poté, co jeho otec přišel v podnapilém stavu domů, v hádce vyháněl svou rodinu z domu, ohrožoval ji nejprve koštětem a poté i namířeným revolverem, se v obavě o svůj život, své matky a bratra na otce vrhl, vyrval mu revolver z ruky a odskočil od něho asi dva na dva metry a poté na něho vystřelil, čímž mu způsobil průstřel hrudníku se zasažením srdce, v důsledku kterého poškozený na místě zemřel. Obžalovaný totiž použil střelnou zbraň vůči útočníkovi po jeho odzbrojení a po zániku útoku.

KRAJNÍ NOUZE

Krajní nouze je v trestním zákoníku popsána v § 28

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněného trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Nebezpečí je stav hrozící poruchou. Takové nebezpečí může být vyvoláno živelnou pohromou (povodně, požár,…), vyvolané zvířetem nebo např. jednáním člověka (založení ohně).

Př. Prodavačka, která vydává peníze lupiči, jedná v krajní nouzi. Pokud by ji lupič fyzicky napadal a ona se v mezích zákona bránila, jedná se o nutnou obranu.

Krajní nouze je tedy stav, kdy se útočí na nějaký zájem chráněný zákonem, přičemž musí být splněna podmínka přiměřenosti (subsidiarita) – nebezpečí nelze za daných podmínek odvrátit jinak. Tzn., že pokud existuje více variant se nebezpečí vyhnout (třeba útěkem), pak se nejedná o krajní nouzi. Pokud nebezpečí nelze odvrátit jinak, než způsobením škody, pak jednáme v krajní nouzi.

Př. Pokud v sousedově domě hoří a není jiná možnost ho dostat z objektu než tím, že rozbiji dveře, pak jednám v krajní nouzi. Odvrácení nebezpečí se často dotýká třetích osob, které ale na vyvolání nebezpečí nemají žádný podíl.

Dalším důležitým pojmem je proporcionalita – podmínka úměrnosti, která souvisí s poměřením následku. Ten nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější, než ten, který hrozil. Pokud si mohu vybrat možnost, že odvrátím nebezpečí bez způsobení škody, jednám tímto způsobem. Posouzení hrozícího následku je velice individuální záležitostí. Je třeba přihlédnout k subjektivním pocitům osoby, která jedná v krajní nouzi podle okolností v době, kdy aktuálně hrozí nebezpečí.

O krajní nouzi se nejedná, pokud ten, komu nebezpečí hrozí, je povinen ho snášet. Například hasič, který zasahuje u požáru.

V těchto případech není vždy jednoduché dodržet meze, které stanový zákon. Může proto dojít k tzv. excesu, což je vybočení ze zákonných mezí krajní nouze a můžeme se tak dopustit trestného činu. K vybočení může dojít, pokud šlo nebezpečí odvrátit jinak, s méně závažnými následky nebo nastala-li povinnost nebezpečí snášet.

Vybočení z krajní nouze může být:

• extenzivní – Jednání bylo provedeno před nebo po, kdy nebezpečí bezprostředně hrozilo.

• intenzivní – Způsobený následek při odvrácení nebezpečí byl zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

• putativní – Jedná se o to, že hrozící nebezpečí není skutečné. Například student dělá doma chemický pokus. Soused si myslí, že tam hoří a proto vykopne dveře.

R 17/1991 obviněný v nočních hodinách řídil po předchozím požití alkoholických nápojů svůj osobní automobil, přičemž měl v krvi 1, 54 g/kg alkoholu. Obviněný namítal, že jednal v krajní nouzi, protože vozidlo řídil, aby odvrátil nebezpečí, které hrozilo jeho dceři. Tato v noci téhož dne byla postižena bolestmi a křečemi a obviněný v domnění, že jde o ohrožení jejího života, se rozhodl odvézt ji do nemocnice.

Zákonné podmínky jednání v krajní nouzi však splněny nebyly. Použití ustanovení § 28 TrZ mj. předpokládá, že nebezpečí, které hrozí zájmům chráněným trestním zákoníkem, nelze za daných okolností odvrátit jinak. V případě obviněného však bylo prokázáno, že pomoc jeho dceři bylo možno zajistit telefonickým přivoláním lékařské pomoci, zejména když jeden ze sousedů, kterého obviněný žádal bezvýsledně o odvoz dcery do nemocnice, měl telefon a byl ochoten jej použít v případě, že by ho obviněný o přivolání lékařské pomoci požádal.

MOŽNOSTI OBRANY A OCHRANY

Prevence je velice důležitá i v oblasti nutné obrany. Být připraven na některé situace, které mohou nastat, je pro obránce veliké plus. Tím se připravujeme na odvrácení útoku, který ještě přímo nehrozí, ale v budoucnu by mohl. Jedná se například o to, že si pořídíme psa, který hlídá objekt, nebo vyhledáme bezpečnostní službu. Podobné je to i při legálním opatření zbraní, která má sloužit proti možnému napadení naší fyzické integrity.

Pokud si pořídíme legálně drženou zbraň jako je střelná zbraň, nůž, teleskop nebo třeba pepřový sprej, je třeba tyto předměty nosit skrytě. Zároveň je schovejme ale tak, abychom je měly v případě nouze okamžitě k dispozici. Je třeba výborně znát vlastnosti zbraně a vědět, kdy a jak ji můžeme použít. Pokud již zbraň použijeme, musíme dbát na to, abychom neohrozili další nezúčastněné osoby. Zároveň bychom měli znát alespoň základy první pomoci, které souvisí s použitím zbraně.

Nutná obrana proti útočníkovi je zákonem dovolena. Obětí napadení se může stát kdokoliv z nás, proto pro muže i ženy existují kurzy sebeobrany. V těchto kurzech se dozvíme, do jakých nebezpečných situací se můžeme dostat, jak jim předcházet a jak se co nejefektivněji bránit, když k útoku dojde. Tyto kurzy nabízejí soukromé sektory, ale také různé organice. O sebeobraně bylo vydáno také několik publikací a natočena instruktážní videa, která jsou volně dostupná na internetu. Více se o možnostech sebeobrany můžete dozvědět na internetových stránkách Bílého kruhu bezpečí.

Pokud se stanete obětí útoku:

Neprodleně informujte Policii ČR na lince 158 nebo učiňte oznámení na policejní služebně.
Pokud při útoku došlo ke zranění, přivolejte nebo vyhledejte lékařskou pomoc.
Pokud se budete chtít nějakým způsobem umýt nebo převléct, vyčkejte až do příjezdu policistů nebo lékaře, aby nedošlo ke zničení důkazů.

por. Bc. Veronika Čermáková
tisková mluvčí

Použitá literatura a zdroje:

Novotný, F. a kol. Trestní právo hmotné, 4. vydání, Aleš Čeněk s. r.o., 2017. ISBN 978-80-7380-651-4

Kuchta, J.: Nutná obrana, 1. vydání, Brno, MU Brno, 1999. ISBN 80-210-2198-5

Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3

Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník

https://www.bkb.cz/prevence/zasady-pro-inteligentni-sebeobranu/