Trendy v oblasti závislostí. Rozhovor s protidrogovým koordinátorem Mgr. Michalem Kobzáněm

Prevence v problematice látkových i nelátkových závislostí je velice aktuální a důležité téma. Je potřeba aktivně upozorňovat a informovat společnost. Proto je obsahem tohoto článku zajímavý rozhovor s krajským protidrogovým koordinátorem Středočeského kraje panem Michalem Kobzáněm. Samotný rozhovor si připravila manažerka prevence kriminality Veronika Kučerová.

1. Jaké jsou aktuální trendy v oblasti závislostí a návykových látek?

„Aktuálně se na vládní úrovni připravuje návrh dekriminalizace konopí a vytvoření regulovaného trhu s konopím. Hlavním cílem pověřené expertní pracovní skupiny je příprava rámcového návrhu k regulaci trhu s konopím v ČR, který bude následně předložen vládě jako podklad pro rozhodování o nové legislativě. První návrh zákona by měla pracovní skupina předložit do konce března tohoto roku. Záměrem je dekriminalizovat nakládání s konopím a vytvořit přísněji regulovaný trh, než je například s tabákovými výrobky. Bude možné samopěstování, pěstování a sdílení konopí v konopných klubech, dále vytvoření sítě licencovaných výrobců, distributorů a prodejců a vývozců a samozřejmě vše má podléhat příslušnému zdanění a tím tak dojde k zajištění významného příjmu do státního rozpočtu, ze kterého by měla být i určitá částka alokována na prevenci v oblasti závislostí. Stejnou cestou se vydávají i jiné evropské státy např. Německo, Nizozemsko, Lucembursko a Malta. Dále bych chtěl především upozornit na problém volně dostupných a nijak neregulovaných výrobků, které obsahují mimo jiné i látky se závislostním potenciálem či dokonce látky psychoaktivní. Jedná se o nikotinové sáčky, kratom, výrobky obsahující HHC, CBD apod. Látky v nich obsažené sice nejsou v seznamu návykových látek a nejsou považovány za vysoce rizikové, nicméně s nadměrným užíváním se pojí rizika vzniku závislosti a je zde i určité riziko toxicity. To neplatí pro nikotin, ten je uveden v seznamu jedů a byl již prokázán jeho vysoký závislostní potenciál. Jako velký problém vnímáme rozšíření těchto látek mezi dětmi. Nicméně vláda se touto problematikou prostřednictvím několika expertních skupin zabývá a hledá řešení. Pravděpodobnou cestou spíše než úplný zákaz, bude regulace těchto výrobků omezením jejich dostupnosti a jistou formou zdanění dle škodlivosti. Situace pokročila kupředu u nikotinových sáčků. V lednu tohoto roku byla Poslaneckou sněmovnou schválena dlouho očekávaná novela zákona 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, která dostupnost nikotinových sáčků značně omezuje. Zejména zakazuje jejich prodej osobám mladším 18 let a dále omezuje prodej tzv. na dálku a bez množnosti ověření věku kupujícího. Nikotinové sáčky se tak dostávají na úroveň tabákovým výrobkům. Novela zákona by měla vejít v účinnost v polovině tohoto roku. Spolu s touto novelu vejde v účinnost i vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti nikotinových sáčků bez obsahu tabáku, označování nikotinových sáčků bez obsahu tabáku, včetně zakázaných prvků a rysů.“

2. V čem spatřuješ jejich největší nebezpečí?

„V současné době v absenci legislativy, která by upravovala jejich uvádění na trh. Zejména kvalitu výrobků, jejich složení a obsah a množství účinných látek. Například kratom, ten nelze považovat za potravinu, doplněk stravy ani jako lék. Vznáší se tak někde v prostoru bez zařazení do některé z těchto kategorií, ač je ve své podstatě určen ke konzumaci. Nejčastěji je na trh uváděn jako sběratelský předmět, nebo předmět pro výzkumné a vědecké účely. Nicméně způsob prezentace nasvědčuje tomu, že je určen ke konzumaci. Nepodléhá tedy přísným potravinářským standardům kvality a nikdo neví, co výrobky s kratomem obsahují, jaké účinné látky, a hlavně jejich množství. Ruku v ruce s nízkou informovaností o způsobu užívání a rizicích s tím spojených je riziko předávkování, nadměrného užívání, a dokonce vzniku závislosti vysoké. Velké nebezpečí v současné době spočívá také v dostupnosti těchto výrobků. Jejich prodej není nijak regulován, není omezen věkem a ani není omezen způsob jejich distribuce. Lze je sehnat na internetu, v obchodech, a dokonce i v automatech na nádražích, ale i v blízkosti škol. Prodej není věkově omezen a při prodeji na dálku chybí jakékoliv ověření například i jen vizuální. V současné době není bohužel neobvyklé užívání nikotinových sáčků, kratomu, a dokonce i konopných látek dětmi na základních školách. Jak jsem již uvedl, problém těchto nijak neregulovaných látek naštěstí vláda řeší a chce vytvořit právní normy, které by trh s nimi regulovaly. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zapsání kratomu na seznam návykových látek.“

3. Jak se změnila situace v oblasti závislostí?

„Užívání návykových látek v ČR se v posledních letech nijak zásadně nemění, a to jak v počtu uživatelů, tak i v preferenci užívaných látek. Nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou konopné látky (THC), dále pak extáze, halucinogeny a poté pervitin a kokain. Ovšem mezi rizikově užívanými látkami právě vede poslední zmiňovaný pervitin a opioidy. Počet rizikových uživatelů návykových látek, tedy těch, kteří užívají injekčně jakékoliv návykové látky a/nebo dlouhodobě nebo pravidelně užívají pervitin a opioidy, je odhadován na 44,2 tis. z toho je 42,2 tis. injekčních uživatelů. Tento počet se nijak významně nemění. Zajímavým postřehem adiktologických služeb je zvyšující se průměrný věk těchto uživatelů, který aktuálně činí cca 35 let. Co se změnilo, tak chápaní závislostí a přístup k nim. Politika v oblasti závislostí již není jen protidrogovou politikou, zaměřenou pouze na užívání drog, ale zabývá se všemi druhy závislostí. Mezi ně patří závislosti látkové, vzniklé na základě užívání návykových látek, ale také o závislosti nelátkové, jež zahrnují hazardní hraní a takzvané digitální závislosti, které v poslední době představují závažný problém. V souvislosti s přesunem mnoha lidských činností do digitálního světa, ať už je to práce, zábava, komunikace, tak dochází k nadměrnému užívání internetu, chytrých telefonů, digitálních her a sociálních sítí. Toto nadměrné užívání pak v mnoha případech přechází do závislosti a má v podstatě stejné negativní dopady nejen na jedince a jeho zdraví, ale také na jeho okolí a sociální vazby např. rodinu a přátele, tedy ty skutečné fyzické a nikoliv virtuální. Takže v současné době hovoříme o takzvané integrované politice v oblasti závislostí, zabývající se všemi druhy závislostí a vnímající jejich propojenost a vzájemné ovlivňování.“

4. Je podle Tebe prevence účinná?

„Rozhodně. Jsem přesvědčen, že bez prevence by to nešlo. Již programy primární prevence rizikového chování na školách se zabývají různými patologických jevy, mimo jiné i předcházení vzniku a rozvoje závislostního chování. Je velice důležité s tímto děti seznamovat, hovořit s nimi, vysvětlovat, a hlavně naslouchat jim. Je to ale nejen úlohou školského systému, ale zejména rodičů. A právě proto je také třeba dostatečně informovat společnost, rodiče, zaměstnance škol atd. o nových trendech a látkách, které se dostávají na trh a které se dostávají bohužel i k dětem. O účinnosti prevence také vypovídá veliký zájem ze strany škol o různé preventivní aktivity a programy dlouhodobé primární prevence. Vidíme to i například na množství žádostí o dotace ze Středočeského Fondu prevence, kde bychom velice rádi vyhověli všem žádostem, což ale není vzhledem k omezeným finančním prostředkům možné. Nicméně se daří tyto prostředky ve fondu navyšovat, za což jsme velice rádi. Neméně důležitá je také činnost adiktologických služeb, které pomocí tzv. harm reduction přístupu přispívají k prevenci dopadů závislostního chování nejen na samotného uživatele, ale i na celou společnost, např. snižují rizika šíření infekčních nemocí, snižují sekundární drogovou kriminalitu apod.“

5. Jaké bys podnikl další kroky či projekty v oblasti závislostí?

„Mělo by se o problematice závislostí více mluvit a více informovat společnost o nových látkách, které jsou volně dostupné, a zejména riziku, které s sebou přinášejí. Chceme i v rámci Středočeského kraje téma závislostí více zviditelnit a informovat o nových trendech a látkách, které se dostávají na trh. Středočeský kraj podpořil vznik zmiňované novely regulující dostupnost nikotinových sáčků, stejně tak bychom chtěli podpořit i regulaci kratomu a dalších obdobných látek. Co se týká projektů, rádi bychom v tomto roce podpořili rozšíření tzv. FIXPOINT kontejnerů, tedy malé plechové uzamčené boxy, které jsou určené k odkládání injekčních stříkaček a případně jiného drobného zdravotnického materiálu pocházejícího od uživatelů návykových látek. Kontejnery jsou umisťovány na vytipovaná a pečlivě vybraná místa například s vysokými nálezy injekčních stříkaček, ve sociálně vyloučených lokalitách s vyšší přítomností uživatelů návykových látek apod. Projekt vznikl v Praze a již několik let tam síť takovýchto kontejnerů úspěšně provozuje organizace Progressive, o.p.s. V loňském roce byl první takovýto kontejner ve Středočeském kraji umístěn ve městě Příbram ve spolupráci organizace Magdaléna, o.p.s. a města Příbram. Rádi bychom jejich počet navýšili a rozšířili do více regionů Středočeského kraje.“