Vize, mise a poslání prevence kriminality v podání Mgr. Romana Svitáka

O dnešní akci jste určitě slyšeli, proto jsem se zaměřila na účastníky konference a požádala o rozhovor.

Úvodního slova tohoto eventu se ujal Mgr. Roman Sviták, který pracuje na pozici vedoucího Odboru bezpečnosti a krizového řízení Krajského úřadu Středočeského kraje, který se podělil o bohaté zkušenosti a znalosti v oblasti bezpečnosti a krizovém řízení.

Vedoucí Odboru bezpečnosti a krizového řízení KÚSK prostřednictvím svého úvodního slova představil některé klíčové myšlenky a výzvy, kterým kraj čelí, jakým způsobem můžeme společně pracovat na jejich řešení a jak se mohou města stát bezpečným a inspirujícím místem k životu.

Mgr. Roman Sviták pracoval na Krajském úřadu Karlovarského kraje jako vedoucí Odboru bezpečnosti a krizového řízení a bezpečnostní ředitel, i díky tomu dokáže na tuto problematiku nahlížet vícero úhly.

V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na oblast prevence kriminality a ochrany obyvatelstva, ale také na problematiku ochrany měkkých cílů.

1. Jaká inovativní opatření byste zavedl v kontextu zvýšení bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ve Středočeském kraji?

„Je nutné se na to podívat ze dvou oblastí. První oblastí je ochrana obyvatelstva. Ta vychází ze zákona, je k tomu zřízen a určen orgán ochrany obyvatelstva, kterým je Hasičský záchranný sbor ČR. K ochraně obyvatelstva jsou zpracovány analýzy hrozeb a rizik pro konkrétní území. Ve Středočeském kraji máme definováno 22 nepřijatelných hrozeb, zpravidla naturogenního charakteru. K tomu jsou zpracovány krizové a havarijní plány včetně typových činnosti složek IZS při společném zásahu. Oblast ochrany obyvatelstva je přesně právně, organizačně a procesně vymezena, a to na rozdíl od bezpečnosti. Bezpečnost, jako taková, je zejména oblast pocitová a subjektivní. Každý máme postoj k bezpečnosti a vnímání pocitu bezpečí jiný, je to determinované zejména profesním zaměřením, osobní zkušeností, ale také charakterem osobnosti. Máme sice zpracovány na konkrétní typy míst, objektů nebo událostí, chcete-li eventů, standardy, metodiku, doporučené postupy, ale toto je nezávazné a nelze to vždy jednoduše aplikovat. Navíc se problematika bezpečí v mnohém podceňuje, dle mého názoru ze dvou důvodů: Za prvé není dostatek financí, financují se jiné „nezbytné“ priority a bezpečnost se odsouvá ne neurčito a za druhé, bezpečnost podceňujeme se slovy: „Nic se nestalo anebo nám se to stát nemůže“, a právě proto se stávají bezpečnostní incidenty a události, které mají mnohdy fatální následky na životě, zdraví, majetku, integritě… A pak se to začne řešit, to je ale pozdě, neboť se zpravidla pouze snižují následky, které však nemusely třeba vůbec nastat, pokud bychom k problematice bezpečnosti přistupovali odpovědně a rozumně.“

„Jaká inovativní opatření zavést ke zvýšení bezpečnosti ve Středočeském kraji? Bezpečnost je velmi široký pojem, je to ochrana systému před hrozbami a riziky, tedy pravděpodobnosti vniku hrozby. Máme bezpečnost v dopravě, fyzickou a objektovou bezpečnost, eventovou bezpečnost, kyberbezpečnost, požární bezpečnost, osobní bezpečnost atd. Nicméně z mého pohledu lze obecně uvést, že jde spíše o apel na vlastníky a provozovatele objektů a prostranství, jako jsou školy, nemocnice, dopravní uzly, veřejná prostory, aby zavedli a respektovali praxí ověřené procesy, a to nastavení jasných organizačních a technických opatření k předcházením vzniku nebo ke snížení následků mimořádné události. Dále nastavit jasný systém včasné detekce a reakce na vznik hrozby, ale hlavně to nepodceňovat, být odpovědný v oblasti jakékoliv bezpečnosti a zamyslet se nad tím, co nám hrozí a co proto můžeme udělat. V této oblasti prosazuji zejména zavedení vyspělé neboli smart technologie. V současné době je na komerčním trhu těchto prostředků dostatek a jsou cenově dostupné. V neposlední řadě je nezastupitelná erudice a osvěta, tedy vědět, jak reagovat a uvědomit si, že bezpečnost není samozřejmost.“

2. Jak hodnotíte současnou úroveň spolupráce mezi bezpečnostními složkami ve Středočeském kraji? Jakými kroky byste chtěl podpořit, popřípadě zlepšit tuto spolupráci?

„Za vnitřní bezpečnost, ochranu měkkých cílů, prevenci kriminality a obecně bezpečnost odpovídá Policie ČR, potažmo Krajské ředitelství policie Středočeského kraje. Za ochranu obyvatelstva, jak jsem již uvedl, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. Za záchranu zdraví a života Zdravotnická záchranný služba Středočeského kraje, ale ta není bezpečnostním sborem, je to základní složka IZS. Z titulu své funkce mohu deklarovat, že spolupráce těchto tří aktérů v našem kraji je na velmi dobré úrovni, ono je to také nezbytné a všechny tři složky si to velmi dobře uvědomují, aby si při společném zásahu navzájem pomohly, ale aby si i vzájemně nepřekážely. Velmi dobrá spolupráce se promítá právě do činnosti Krizového štábu kraje, do Bezpečnostní rady kraje, ale i při pořádání společných taktických cvičení, školení a pořádání odborných konferencí a seminářů. Toto má vynikající dopad jednak na vnímání pocitu bezpečí v kraji, ale zejména na oblasti prevence. V této oblasti mám dobré zkušenosti i z Karlovarského kraje, kde jsem několik let pracovat ve stejné funkci. Pokud tyto tři složky spolupracují na dobré úrovni, pracuje se pak lépe a radostněji a obyvatelé kraje to pozitivně vnímají. Samotou otázkou je městská neboli obecní policie, která řeší místní záležitosti veřejného pořádku, není to bezpečnostní sbor ani základní složka IZS, nicméně spolupráce na úseku bezpečnosti a prevence kriminality na místní úrovni je nezastupitelná a nezbytná. Zde je spolupráce více či méně na dobré úrovni, hodně záleží na postoji samosprávy – obce nebo města, je to především o lidech…“

„Prostor pro podporu nebo zlepšení spolupráce bezpečnostních sborů, složek IZS a obecní policie vidím zejména v pořádání setkání zástupců všech aktérů na místní úrovni, a to buď formou pracovních nebo odborných skupin, regionálních platforem, které velmi kvituji, odborných konferencí a seminářů. Zde se sdílí potřebné informace, příklady dobré, ale i špatné praxe, co se daří a nedaří, co je třeba zlepšit, řeší se aktuální společné problémy, zapojují se do spolurozhodování a podílejí se na zajištění bezpečnosti a prevence na místní úrovni. Tím o sobě vědí, vzájemně se respektují a pomáhají si, což je ku prospěchu našeho kraje.“

3. Jaké jsou nejaktuálnější bezpečnostní výzvy, se kterými se Středočeský kraj setkává, a jakým způsobem se s nimi efektivně vyrovnat?

„Jednoznačně migrační vlna velkého rozsahu z Ukrajiny. Středočeský kraj zajistil ubytovací kapacity u 700 provozovatelů ubytování, ubytoval před 8 800 uprchlíků, náklady na ubytování převyšují půl miliardy korun. Kraj zabezpečil Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Už v tom žijeme více něž rok a stále není světlo na konci tunelu, ale zvládáme s hrdostí sobě vlastní, ono nám nic jiného také nezbývá, ale to bych tak nezdůrazňoval… Migrační vlna bude přinášet další bezpečností hrozby a rizika s tím spojená, zejména latentní závažnou kriminalitu, jako je organizovaný zločin, obchod se zbraněmi, bílým masem, sociální rozbroje apod. Česká republika má kolem 330 tisíc registrovaných uprchlíků s dočasnou ochranou, což je významné číslo, například Karlovarský kraj má 290 tisíc obyvatel, takže nám tu vznikl další kraj, ale tito lidé hovoří jiným jazykem, mají jiné společenské návyky, jiný postoj k bezpečnosti, a s tím je třeba počítat, jednak při adaptaci, integraci, ale i bezpečnosti.“ 

Ochrana měkkých cílů

1. Jaká technologická řešení a inovace jsou nejvhodnější pro zvýšení ochrany měkkých cílů, jako jsou veřejné budovy, kulturní instituce nebo hromadné akce, a jaký je jejich potenciál v prevenci a minimalizaci následků útoků?

„Již jsem se o tom zmínil. Jedná se především o problematiku fyzické a objektové bezpečnosti. Nelze bez dalšího říci, která technologické řešení a inovace jsou nejvhodnější, jednotlivá zavedená opatření a systémy se musí doplňovat, na sebe navazovat, ale hlavně použít taková, která jsou pro daný objekt, nebo událost účelná. Fyzická a objektová bezpečnost je jako ementál. Rozhodně ne tak děravá, ale je nutné k ní tak přistupovat. Ke každému bezpečnostnímu opatření v podobě nastavených pravidel chování a organizačních procesů, implementovaných bezpečnostních technologií nebo zavedené zabezpečovací techniky, je nutné přistupovat jako k plátku ementálu. Sebelepší bezpečnostní opatření samo o sobě sice snižuje pravděpodobnost vzniku nežádoucí situace, tedy snižuje riziko hrozby, ale nikdy ho zcela nevylučuje, neboť má své limity a úskalí. Je to jako bariéra tvořená plátkem sýra ementál, který má tu a tam nějaký otvor. Ale když na sebe dáte několik plátků ementálu, v podobě navazujících bezpečnostních opatření, začnou se otvory v plátcích sýra překrývat a vyplňovat, a tím vytvoříte méně proniknutelnou bariéru. Proto je nezbytné neustále reagovat na požadavky fyzické a objektové bezpečnosti a mít efektivně nastavená bezpečnostní opatření, která na sebe navazují, a to zejména, pokud to s bezpečnostní myslíte vážně. Jak jsem již uvedl, velmi prosazuji zavedení smart technologie v oblasti bezpečnosti, zejména technologie s pokročilou analýzou. Jedná se o propojení bezpečnostních systémů, které umí zcela bezobslužnou automatickou detekci jakéhokoliv nebezpečí a mají nadefinované postupy vyrozumění a včasné reakce. Zároveň je nepostradatelná oblast osvěty, bezpečnost jednoduše není samozřejmostí. Nejslabším článkem v systému je vždy člověk, můžete mít sebedokonalejší bezpečnostní opatření a systém, ale jeden nezodpovědný pracovník obsluhy může vše narušit. Jak se říká – opakování je matka moudrosti.“

2. Jaké jsou nejefektivnější strategie a opatření pro ochranu měkkých cílů před teroristickými útoky či jinou formou násilí?

„Forem možných teroristických nebo násilných útoků na měkké cíle je mnoho. Jde zejména o nájezd vozidla, nástražné výbušné systémy, aktivního útočníka, aktivního střelce, ale také kyberútoky, které mohou vyřadit z činnosti život podporující nebo zajišťující systém, jako jsou nemocnice. Spolehlivá ochrana měkkých cílů neexistuje, protože to by byl pak tvrdý cíl, jako je například objekt rádia Svobodná Evropa, nebo třeba objekty zpravodajských služeb. Efektivní ochrana měkkých cílů je taková, která účelně snižuje riziko vzniku nežádoucí situace nebo redukuje možné nežádoucí následky, ale zároveň, co nejméně omezuje volný pohyb a pobyt oprávněných osob v objektu, na veřejném prostranství nebo při události. Je k tomu nutno vždy přistupovat racionálně a proporcionálně, se zdravým rozumem a úměrně k daným okolnostem. Nejlepší strategií k ochraně měkkých cílů je začít jí řešit a nepodceňovat jí. Jinak je to dříve či později cesta do pekel. Pokud nepřistoupíme k profesionálnímu komplexnímu řešení, je nutné alespoň posoudit výchozí stav objektu nebo místa. Uvědomit si, co budeme chránit a před čím, k tomu nastavit zejména organizační a režimová opatření včetně jednoduchých postupů při vzniku nežádoucí situace. Tato část je nejdůležitější. S tím souvisí důrazné poučení a erudice provozního personálu a osob v objektu nebo v místě se nacházeních. Dle finančních možností, typu objektu nebo místa a jeho provozu, je vhodné zvážit nasazení a využívání zabezpečovací techniky, stavebně technická řešení a zavedení bezpečností technologie. K tomu je ale nezbytné přizvat bezpečnostního manažera, alespoň formou konzultace, ale lépe ke zpracování konkrétního řešení. Svoji úlohu mají i prvky pasivní prevence, identifikace osob, vizuální bezpečnostních makety, cedule. Nelze tedy uvést jednotná opatření a procesy, které by byly efektivní pro všechny typy objektů, míst, eventů, nebo vyhovovala organizačním či finančním možnostem pořadatele nebo vlastníka. Pokusil jsem se to alespoň trochu zevšeobecnit. Jak jsem již uvedl, nejlepší strategií z hlediska ochrany měkkých cílů před útoky, je začít to řešit a nepodceňovat jí!“