Rozhovor s Mgr. Ing. Luďkem Nezmarem, MBA – Jak na sociální sítě?
Vítejte u dnešního rozhovoru, který se zaměří na téma sociálních sítí a jejich vlivu na naše každodenní životy.
V předchozím článku byla zmíněna důležitost nezveřejňovat dovolenkové zážitky na sociální sítě během odpočinku u moře, vždy je lepší a bezpečnější postovat fotky a videa až po dovolené.
Právě proto dnešním tématem budou sociální sítě s expertem Mgr. Ing. Luďkem Nezmarem MBA, který poskytl rozhovor, velmi aktuální a zajímavý. Rozhovor zpracovala manažerka prevence kriminality (Veronika Kučerová).
V dnešním digitálním světě se sociální sítě staly neodmyslitelnou součástí naší komunikace, interakce a sdílení informací. Od počátku svého vzniku se tyto platformy poměrně rychle vyvinuly a přinesly s sebou mnoho výzev.
V tomto rozhovoru se zaměříme na to, jak sociální sítě ovlivňují naše vztahy, způsob komunikace, vnímání sebe sama a společnosti jako celku. Diskutovat budeme také o aspektech soukromí, vlivu na psychiku jedince, dezinformacích, trendech, kyberšikaně.
Mgr. Ing. Luděk Nezmar, MBA je odborníkem v této problematice, zabývá se výzkumem, psychologií, etikou a bezpečností v digitálním prostoru. Budeme se snažit lépe porozumět výhodám i nebezpečím sociálních sítí, a jak se s nimi vyrovnávat, abychom vytvořili bezpečnější online prostředí.
1. Jaké jsou nejnovější trendy na sociálních sítích?
„Právě teď je to určitě videoobsah. Platformy jako YouTube, Instagram, Facebook a TikTok se stále více zaměřují na videoobsah, ať už jde o krátkou formu, živě streamovaný obsah nebo formáty jako Reels. Influencer marketing stále roste. Firmy spolupracují s influencery, aby propagovaly své produkty nebo služby prostřednictvím sociálních profilů těchto sledovaných osob.“
„Na druhou stranu stále více lidí se stává tvůrci obsahu, kteří nezávisle vytvářejí a sdílejí obsah na různých platformách. Díky technologickému pokroku a snadnějšímu přístupu k vysoce kvalitním nástrojům pro tvorbu obsahu může kdokoli vytvářet videa, podcasty, blogy a další.“
„Zvyšuje se i možnost ochrany a kontroly soukromí. Uživatelé sociálních sítí si stále více cení svého soukromí a chtějí mít kontrolu nad svými daty. Platformy se snaží na tento trend reagovat a nabízejí nastavení soukromí a možnosti filtrování obsahu.“
„Posledním trendem je důraz na autentičnost. Uživatelé sociálních sítí hledají autenticitu. Lidé reagují na příspěvky, které vnímají jako upřímné a skutečné. Firmy i jednotlivci se snaží sdílet přirozenější obsah, který lépe odpovídá poptávaným hodnotám a osobnosti tvůrce.“
2. Jaká jsou největší bezpečnostní rizika spojená se sociálními sítěmi? Jak se tato rizika změnila s příchodem nových technologií?
„Hlavním rizikem je dosud ochrana osobních údajů a soukromí. Sociální sítě shromažďují o svých uživatelích obrovské množství osobních údajů, které mohou být jinými osobami, nebo společnostmi zneužity ke stalkingu, cílené reklamě, porušování soukromí nebo změně názoru. Existuje také riziko úniku dat nebo jejich zneužití hackery. Představte si situaci, kdy sociální síť vyprofiluje své uživatele a na základě zadání jedné skupiny, která chce být zvolena, začne zobrazovat rozdílný obsah. Voličům této skupiny bude sociální síť zobrazovat pozvánky k volbám, apelovat na jejich odpovědnost a naopak druhým, tedy nevoličům této skupiny, bude zobrazovat pozvánku na fotbalový zápas v době voleb nebo informovat o atraktivním pořadu v televizi. A to vše na základě osobních údajů, které sociální síti uživatelé sami dali.“
„Uživatelské profily na sociálních sítích se také mohou stát terčem útoků krádeží identity. Hackeři mohou ukrást nebo falšovat data a použít je k páchání podvodů, šíření zavádějících nepravd nebo zlomyslného jednání. Sociální sítě mohou být také místem, kde se odehrává kyberšikana, která zahrnuje šikanování, vydírání, urážky a šíření nenávistného obsahu. Dále mohou sociální média sloužit jako kanál pro šíření falešných zpráv a dezinformací.“
„Nedávné rozšíření tzv. deep fake videí a algoritmické filtrování obsahu tento problém ještě zhoršilo.“
„Také samotné sociální sítě mohou být terčem útoků. To může zahrnovat DDoS útoky, phishingové útoky nebo exploity. Kromě výše zmíněných kybernetických nebezpečí, mohou sociální sítě negativně ovlivnit duševní zdraví uživatelů. Neustálé používání, stres ze sociálních sítí a srovnávání se s ostatními může vést k závislosti, úzkosti a depresi. Závislost na sociálních sítích způsobuje rychlé krmení mozku dopaminem, tedy hormonem slasti. Jedná se o velmi nebezpečný fenomén, který je zatím v široké populaci velmi podceňován. Navíc rychlé střídání informací a obrazů může vést ke vzniku dalších duševních poruch.“
„Dalším problémem je prvek odlidštění, tedy minimalizace skutečného sociálního kontaktu. Jak to, tak bývá, sociální sítě mohou být dobrým sluhou, ale jsou velmi zlým pánem.“
3. Jak je to s informovaností v oblasti využívání sociálních sítí u žáků/studentů u nás v České republice a čemu je třeba věnovat pozornost?
„Povědomí o používání sociálních sítí je mezi školáky a studenty v České republice obecně vysoké, protože mladší generace sociální média často aktivně využívají. Ačkoli studenti často využívají sociální sítě ke vzájemné komunikaci, tak jim reálně chybí znalosti o bezpečnosti a rizicích spojených s jejich používáním. Na paměti je třeba mít zejména Bezpečnost a soukromí. Je důležité vzdělávat studenty o základních pravidlech bezpečnosti sociálních sítí. To zahrnuje nastavení ochrany osobních údajů a možnosti omezení sdílení osobních údajů, používání silných hesel a zamezení přijímání žádostí o přátelství od cizích lidí.“
„Žáci by měli být seznámeni s negativními důsledky kyberšikany a šikanování na sociálních sítích. Měli by být podporováni v tom, aby se chovali ohleduplně a respektovali ostatní online uživatele. Zároveň by měli vědět, kam se obrátit, pokud se stanou obětí kyberšikany.“
„Dalším podstatným faktorem je vzdělávání v oblasti rozpoznávání falešných zpráv a dezinformací na sociálních sítích. Uživatelé by měli být schopni kriticky posuzovat zdroje informací, ověřovat pravdivost informací a podporovat šíření důvěryhodných a ověřených informací.“
„Žáci by měli být seznámeni i s dlouhodobými důsledky svého online chování. Sdílení nevhodného obsahu, urážek nebo neuvážených příspěvků může mít negativní dopad na jejich budoucí zaměstnání nebo vztahy. Co se jednou objeví na síti, to existuje na věky.“
„Studenti by měli vědět, že vše, co sdílí na sociálních sítích, zanechává digitální stopu. Měli by si být vědomi toho, že jejich online aktivity mohou být sledovány, archivovány a mohou mít dopad na jejich budoucí reputaci.“
„Kromě bezpečnostních aspektů je také důležité ukázat žákům pozitivní stránky sociálních sítí. Měli by být seznámeni s možnostmi vzdělávání, komunikace s lidmi se stejnými zájmy a možností sdílet a propojovat se s ostatními uživateli.“
4. Jaké jsou dlouhodobé psychologické dopady používání sociálních sítí na jednotlivce a společnost?
„Je třeba zdůraznit, že vliv sociálních sítí na jednotlivce a společnost je složitý a individuální. Ne všichni lidé prožívají stejné psychologické dopady a využívání sociálních sítí může mít i pozitivní aspekty, jako je propojení s lidmi na velkou vzdálenost, sdílení zážitků a mohou být zdrojem užitečných informací. Je důležité se snažit udržovat vyvážený přístup k používání sociálních sítí a uvědomovat si jejich dopady na vlastní duševní zdraví a životní styl.“
„Mezi negativní aspekty mohou patřit poruchy duševního zdraví. Některé studie naznačují spojitost mezi častým používáním sociálních sítí a poruchami duševního zdraví, jako je úzkost, deprese a osamělost. Neustálé srovnávání se s ostatními, nedostatek osobního kontaktu a negativní interakce na sociálních sítích mohou přispět k těmto problémům.“
„Sociální sítě mohou vyvolávají i závislostní chování u některých jedinců. Stálá potřeba kontrolovat sociální média, ztráta kontroly nad časem stráveným na nich a odpor ke snížení jejich používání jsou známky možné závislosti. Používání sociálních sítí může mít vliv na sebehodnocení a sebevědomí jednotlivce. Neustálé vystavování se upraveným a „ideálním“ životům ostatních může vést k pocitům nedostatečnosti a snižování vlastní sebeúcty.“
„Přílišné zapojení do sociálních sítí může mít negativní vliv na skutečné sociální interakce a mezilidské vztahy. Lidé mohou trpět nedostatkem fyzického kontaktu a emocionálního propojení kvůli nadměrnému zaměření na virtuální svět. Časté přerušení soustředění ze strany sociálních sítí může narušovat koncentraci a produktivitu, zejména pokud jsou tyto aplikace používány během studia nebo při práci.“
„Sociální sítě mohou mít také širší společenský dopad. Šíření falešných zpráv, dezinformací a polarizace názorů prostřednictvím sociálních médií může negativně ovlivnit společenskou důvěru, politickou stabilitu a veřejný diskurz.“
5. Jaké jsou nejlepší postupy pro správu osobních dat uživatelů na sociálních sítích a jak mohou uživatelé chránit své soukromí?
- Přezkoumejte a upravte nastavení soukromí na svém profilu. Omezte, kdo může vidět vaše příspěvky, informace o vás i seznam přátel. Mějte na paměti, že výchozí nastavení může být nastaveno na méně omezující možnosti.
- Používejte silná a unikátní hesla pro své účty na sociálních sítích. Aktivujte dvoufaktorové ověřování, které poskytuje další vrstvu ochrany. Pravidelně kontrolujte, které aplikace a webové stránky mají přístup k vašim účtům na sociálních sítích. Odeberte přístup aplikacím, které již nepoužíváte, a zjistěte si, jaká oprávnění mají aplikace, které aktuálně používáte.
- Buďte si vědomi toho, jaké informace sdílíte na svých profilech. Udržujte jako soukromé a citlivé osobní údaje typu adresa, telefonní číslo nebo finanční informace.
- Buďte opatrní při sdílení své polohy na sociálních sítích. Ujistěte se, že víte, kdo může vidět vaši polohu a že jste sdílení omezili na důvěryhodné kontakty nebo přátelé.
- Buďte opatrní při přijímání žádostí o přátelství od lidí, které neznáte osobně. Může se jednat o falešné profily nebo osoby s nekalými úmysly.
- Přečtěte si a sledujte politiky sociálních sítí ohledně soukromí, abyste byli informováni o jejich postupech a změnách v ochraně osobních údajů.
- Otevírejte odkazy a stahujte soubory pouze od důvěryhodných zdrojů. Odkazy a soubory mohou obsahovat malware nebo vést na podvodné stránky.
- Udržujte svá zařízení, jako jsou počítače a mobilní telefony, aktuálními aktualizacemi a zabezpečovacími opatřeními, jako jsou antivirové programy a firewally.
- Veřejné Wi-Fi sítě mohou být nezabezpečené, což znamená riziko pro vaše osobní údaje. Omezte své online aktivity na veřejných sítích a používejte, pokud to je možné virtuální privátní sítě (VPN) pro zabezpečení svého připojení.